Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semožná...
11. 02. 2009
8
8
959
Autor
Marcela.K.
rozkrájet strach?
krev nepoteče
jen trošku zabolí to víš
z těch slov…
(měla by za ně v kleče
prosit)
je s tebou holka
stále kříž
zas něžný strach
klopýtá tmou
možná se k ránu rozplyne
vydělí noc
tu o nás dvou
když víc než sny
mít nesmíme…
8 názorů
Něžný strach dýchnul na kalichy
pozvednout sudý, lichý
kalich hořkosti a mládí
něžný strach co bičuje i hladí,
neněžný strach v masce Thalie
kým vsazen do naší oranžerie,
proč kvetou zde jen trnovníky
lákající mezi nárazníky
kde neněžný a něžný strach
neúprosně vychyluje z drah
hořkost k hořkosti co svádí
i kalich bez nápisu "Mládí"
Sakra, vždyť jsem dával bacha na formulaci! Píšu, že to NENÍ případ téhle básně!!! :-))))))))
Marcela.K.
12. 02. 2009
Člověk si dokonce může ve strachu či lítosti, nebo obojím, "bahnit". To je už ovšem případ pro psychiatra. Ale ne případ této básně.
Marcela.K.
12. 02. 2009
Zase jedna z těch záhad. Čí strach? Můj, tvůj, náš společný? Tato nemožnost jej přiřadit dává prostor k přizpůsobení básně svým vlastním okolnostem.
Já si to navlékl jako šat na ten můj strášek. A sedělo to perfektně.
"když víc než sny
mít nesmíme…"
- vyvolalo nahořklý úsměv. Kdo za noci nesnil jinak, než jak by se na společné lože slušelo? A tím nemyslím erotické snění. Kdepak.
Moc se mi to líbí, tou jednoduchostí, občasným rýmem a... Krájením strachu. Půl na půl nebo bratrsky? :-)